Skip to main content
 Paraguái Ñe’ẽnguéra Sambyhyha ha CAF ogueromandu’a kuña ypykuéragua yvy ape ári.

 Paraguái Ñe’ẽnguéra Sambyhyha ha CAF ogueromandu’a kuña ypykuéragua yvy ape ári.

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha ha CAF (Banco de Desarrollo de América Latina y  el Caribe) ojapókuri ko araapy 9 jasyporundy 2025-pe ñe’ẽjovái “Guardianas y transmisoras de las lenguas indígenas” oikóva salón Gran Chaco Casa de la Integración CAF róga Paraguaýpe.

Sãmbyhyhára Javier Viveros omomba’e kuñanguéra rembiapo ombohasávo ñe’ẽ ha mba’ekuaa ñemoñarenguérape, kuñanguéra rupive ñe’ẽ ñangarekoháraramo.

Ko aty oikova’ekue 09:00 aravo guive 12:00 aravo peve oguerekókuri potapýramo ñe’ẽnguéra ypykue ñemotenonde ha ñemyasãi, ohechaukávo kuñanguéra rembiapo mbohasaharaháicha mandu’a ha rekotee ryepýpe, ohechakuaaháicha ypykuéra reko.

Oĩkuri ñe’ẽrysyiharaháicha kuñanguéra heta táva pegua.

Ko tembiapo ryepýpe ojehechakuaa tembiapo ojapóva kuñanguéra ñangarekoháraramo ñe’ẽ ha arandupy rehegua” Decenio Internacional de las lenguas indígenas” rehegua.

Upéicha avei oñeñe’ẽme’ẽ oñeñangarekóvo ha oñemyasãivo ñe’ẽngueraita oĩva ñane retãpýre.

PÑS oike Semana de Letras ryepýpe

PÑS oike Semana de Letras ryepýpe

Pe mokõiha ára Semana de Letras ryepýpe, mba’e tuicháva omotenondéva Carrera de Letras, Facultad de Filosofía de la Universidad Nacional de Asunción-pegua, Dirección de Investigación Lingüística myakãhára, Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha (PÑS)-pegua, Arnaldo Casco Villalba, oñe’ẽkuri «Producción científica sobre lingüística en Paraguay» rehegua.

Oñe’ẽnguévo, Arnaldo Casco ohechauka umi apopyrã tuichavéva oñemboguatáva ha’e oisãmbyhýva guive ha ojokupytýva umi jeporeka, ñembokuatia ha ñemoherakuã ñane ñe’ẽnguéra rehegua.

Ambue oñe’ẽva ko jornada académica ryepýpe ha’e Christian R. Ojeda, omotenondéva Departamento de Estudios Lingüísticos DGIL-pegua ha Asociación de Traductores del Paraguay omyakãva, omyesakãkuri «Importancia de la traducción guaraní» rehegua.

Mba’apoharakuéra PÑS ha Ache tavaygua omboaje ohóvo ñe’ẽryru

Mba’apoharakuéra PÑS ha Ache tavaygua omboaje ohóvo ñe’ẽryru

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha (PÑS), Ypykuéra Ñe’ẽ Ñeñongatu ha Ñemyasãi Moakãhapavẽ rupive (YÑÑÑM), omboguatákuri ko’ã 25, 26 ha 27 jasypoapy jave ypykuéra rekoha ojeheróva Cerro Morotĩ, Ache retãme, táva San Joaquín, tetãvore Ka’aguasúpe.

Oñemoañetekuévo ko tembiapo, mba’apoharaita PÑS-pegua oñembyaty umi mbo’ehára, myakãhára ha poteĩ tekoha ache mbo’ehaoita sãmbyhyha ndive oúva heta tendágui tetã tuichakue, hupytyrãnguéra ha’ékuri omoĩporã ha omboajévo pe ñe’ẽryru ache ñe’ẽme ojehaíva, tembiapo omotenondéva Letras Paraguay heta tapicha ache-guandivoi.

Tapichakuéra ache oĩ guaranikuéra pa’ũme ha oñemohenda Región Oriental, Paraguái retãme, ja’eporãtaramo tetãvorekuéra Caazapá, Alto Paraná, Caaguazú ha Kanindeju yvýpe.Mba’apoharakuéra PÑS rerapegua oĩkuri Matías Medina, Promoción ha Difusión de Lenguas Indígenas-pegua, ha Derlis Navarro, tapicha katupyry oipytyvõva Moakãhapavẽme.

Moakãhakuéra PÑS-pegua oĩta jurado-ramo concurso ñe’ẽpoty guaraníme

Moakãhakuéra PÑS-pegua oĩta jurado-ramo concurso ñe’ẽpoty guaraníme

Pe artículo científico, ikatúta ojehai peteĩva Paraguái ñe’ẽ teépe (guarani ha/térã castellano), ikatu oñe’ẽ oimeraẽ mba’e rehe, tenda, oikóva guive térã moõ pevépa eñemoarandu mbo’ehaópe ñe’ẽnguéra teépe, umi 19 ypykuéra ñe’ẽ, pytagua ñe’ẽ oguerekóva tekoha oñe’ẽva ñane tetãme, térã lengua de señas Paraguái-pegua.

Municipalidad de Villa Hayes ombosako’i pe arapoteĩ ohasaramóvape mbohapyha concurso ñe’ẽpoty rehegua “Ahayhu ha aguerohory ñe’ẽpoty”, ojapokuaáva temimbo’ekuéra mbohapyha ciclo ha avei nivel medio Villa Hayes-pegua. Moakãhakuéra Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha-pegua, Arnaldo Casco Villalba ha Alcibiades Brítez, oguapýkuri jurado-ramo umi tapicha katupyry mbo’ehao ha tembikuagua ndive.

Og̃uahẽ hu’ãme ikatuhápe oñemog̃uahẽ artículo Premio AranduPy 2025-pegua

Og̃uahẽ hu’ãme ikatuhápe oñemog̃uahẽ artículo Premio AranduPy 2025-pegua

Ko arapoteĩ 26 jasyporundy, 23:59 aravópe, oñembotýta ikatuhápe ojeguerahauka artículo científico estudio lingüístico rehegua AranduPy – “Premio a la Mejor Investigación Lingüística del Año”, 2025-pegua. Opaite mba’e tekotevẽva upevarã ejuhúta ápe https://drive.google.com/drive/folders/1JI7GfHHAuayxfyebCHdw_wHAc7EzV1On, ha emog̃uahẽkuaa ñanduti veve dgil@spl.gov.py rupive.

Ko mba’eguasu, ombosako’íva Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha (PÑS), hembipotápe oguereko omokyre’ỹ ha omotenondévo mba’ekuaa pyahu ñemoheñói ha ñemyasãi opaichagua Paraguái ñe’ẽnguéra rehegua.

Ko AranduPy 2025 ombojopóita pa sua guarani (₲ 10.000.000); upéicha avei, ome’ẽta viru pa sua guarani (₲ 5.000.000) tapicha mokõihápe hembiapokue osẽvape g̃uarã, ojehechakuaávo tembiapo porãita jejapopyre. Opaite artículo jurado oiporavova’ekue oñeguenohẽta upéi peteĩ arandukápe.

3 de Febrero tavao ha PÑS ombohape tembiaporã ojeporujoja hag̃ua mokoĩve ñe’ẽnguéra tavao ryepýpe.

3 de Febrero tavao ha PÑS ombohape tembiaporã ojeporujoja hag̃ua mokoĩve ñe’ẽnguéra tavao ryepýpe.

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha mba’apoharakuéra oñembyaty 3 de Febrero tavao rerapegua ndive ombohape hag̃ua tembiaporã tavao rembiapo apytépe tojeporu kuatia ha techaukahakuéra mokoĩve ñe’ẽme, ojerureháicha Léi N.º 4251/10. “Ñe’ẽnguéra rehegua”.

PÑS rérape oĩ karai Diego Duarte, Departamento de Gestión de Políticas Lingüísticas mbohapehára, Dirección General de Planificación Lingüística rehegua. 3 de Febrero tavao rérape oĩ pytyvõharapavẽ, Esmilce Verdún

Ko atýpe ojehechakuaa mokoĩve temimoimbykuéra omba’aposeha oñondive ojeiporu hag̃ua ohóvo guaraní tavao rembiapópe. Umíva apytépe oĩ ojeporu hag̃ua guaraní opaite tavao haipyrekuérape ha avei toñemoñepyrũ ha toñembohéra peteĩ omba’apova’erã Unidad de Asuntos Lingüísticos-pe (UAL) oipytyvõtava ko’ã mba’épe.

Upéichante avei, oñemoneĩ upe tembiaporã ojejapotaha opavave tavao mba’apoharakuéra ndive ñomongeta ha tembiapojoaju rupive, ikatu hag̃uáicha opavavete oikuaa, oipytyvõ ha oiporu.

Vaquería Tavao ha SPL omoneĩ oñoipytyvõtaha ojeporu haguã mokoĩve ñe’ẽnguéra ko temimoĩmby ryepýpe Léi 4251/10 ojerureháicha

Vaquería Tavao ha SPL omoneĩ oñoipytyvõtaha ojeporu haguã mokoĩve ñe’ẽnguéra ko temimoĩmby ryepýpe Léi 4251/10 ojerureháicha

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha (PÑS) mba’apohára oñombyatýkuri Vaquería Tavaoygua ndive ohecha hag̃ua mba’éichapa tavaopegua kuatia ha techaukahakuéra oñemoĩkuaa mokoĩve ñe’ẽme, ojerureháicha Léi N.º 4251/10 “Ñe’ẽnguéra rehegua”.

Oĩkuri ko atýpe, PÑS rérape, Departamento de Gestión de Políticas Lingüísticas mbohapehára, Dirección General de Planificación Lingüística-pegua, Diego Duarte. Vaquería tavao rérape oĩ Mónica Ramírez, Pytyvõhára Educación-pegua ha Juan Agüero, tavaopegua Pytyvõharapavẽ.

Ñembyaty aja, mokoĩve rérapegua ohechakuaa tekotevẽha ojegueroguata mbeguekatu tembiapo mokoĩve temimoĩmby ñepytyvõme ojehupyty hag̃ua ñe’ẽnguéra rehegua léi ojeruréva.

Ha ko’ã mba’e rehe, oñembohape tembiaporã, umíva apytépe, tavao rembiaporãme oĩ tojeporu kuatiakuéra mokoĩve ñe’ẽme ha avei toñemoñepyrũ ha toñembohéra peteĩ omba’apova’erã Unidad de Asuntos Lingüísticos-pe (UAL), oñemopyenda haguã umi tembiaporã ñe’ẽnguéra reheguáva.

Upéichante avei, oñemoneĩ upe tembiaporã ojejapotaha opavave tavao mba’apoharakuéra ndive ñomongeta ha tembiapojoaju rupive, ikatu hag̃uáicha opavavete oikuaa, oipytyvõ ha oiporu.

FENOB-UNA ohechakuaa guaraní ñe’ẽ ‘de interés institucional y cultural-ramo’

FENOB-UNA ohechakuaa guaraní ñe’ẽ ‘de interés institucional y cultural-ramo’

Guaraní Ñe’ẽ Ára jeguerohory apytépe, Facultad de Enfermería y Obstetricia Universidad Nacional de Asunción-pegua (FENOB-UNA) tetã mbo’ehaovusuháicha ohechakuaa guaraní ‘de interés institucional y cultural-ramo’.

Ko apoukapy, ipapapýva C.D. N.º 316-00-2025 ha oñeguenohẽva’ekue 25 jasypoapy 2025-pe, ipype he’i guarani oñemomba’étaha hekoitépe mbo’ehaovusu ryepýpe, omombaretévo ijekuaauka ha tojeporu katui tekombo’epy ha arandukuaápe.

Péicha FENOB-UNA ohechauka ojepytasoha ñane retã arandukuaa rehehápe ha guarani ñemombareterã rehe.

Opavave mbo’ehaogua ha maymave tapichakuéra ohechapaitesérõ ko apoukapy oikekuaa código QR rupive ojuhútava mbo’ehaovusu marandúpe térã iñanduti roguépe www.fenob.una.py

Oñeguenohẽ oñemomorãvo Guarani Ñe’ẽ Ára rehe, ohechauka jeývo ñane ñe’ẽ ha’eha ñane arandukuaa rechaukaha ha avei omombaretévo guarani jehekombo’e ha ijeporu ko mbo’ehao rembiapo apytépe.

Ñe’ẽarandu Ñarrativa Guaranimegua rehegua oikókuri Instituto Superior de Lenguas, UNA-pe

Ñe’ẽarandu Ñarrativa Guaranimegua rehegua oikókuri Instituto Superior de Lenguas, UNA-pe

Guarani Ñe’ẽ   Arapokõindy ryepýpe, Instituto Superior de Lenguas, UNA, ombosako’íkuri peteĩ Ñe’ẽarandu Ñarrativa Guaranimegua rehegua, kóva omyakã karai Javier Viveros, Licenciatura en Lengua Guaraníme g̃uarã, avei oĩkuri mbo’ehára, temimbo’e ha ambue mburuvicha ha mba’apohára ko mboehaovetepegua.

Upéichante avei ko atýpe oĩkuri temimbo’ekuéra ojapóva Postgrado Tetã Mbo’ehaovusu Concepción-guápe.

Presentaron «Pedro Páramo» en guaraní en la Casa de la Integración de CAF

Presentaron «Pedro Páramo» en guaraní en la Casa de la Integración de CAF

Aranduka Pedro Páramo guaraníme, mombe’upyrusu recharamomby ohaiva’ekue karai Juan Rulfo México-gua, ojeikuaauka ko ararundy 27 jasypopay jave, 10:00 aravópe,  Casa de la Integración CAF rógape.
Ko aranduka guaranímegua ojapókuri kuñakarai Susy Delgado ojehecharamóva ñe’ẽpapára ha ñe’ẽasaháraramo, ko tembiapo oomboguata oñondive Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha, Tetã Arandupy Sãmbyhyha ha México Embajada Paraguaipegua ñepytyvõme, oykeko avei Academia Paraguaya de la Lengua Española Guarani Ñe’ẽ Rerekuapavẽ.


PÑS guive oñemomba’eguasu ko ñe’ẽasa, kóva oipytyvõ rupi guarani ñe’ẽ imbareteve hag̃ua, ha’érupi avei ñe’ẽ ojeiporuvéva paraguáipe, kóichagua tembiapo oipytyvõ mbarete ñane ñe’ẽ oñemboyvate ha ojeporumeme hag̃ua mamo hendápe.

Oĩkuri ko aranduka jeikuaaukahápe:

Susy Delgado, ko aranduka ñe’ẽasahára

Arnaldo Casco Villalba, Ñe’ẽnguéra Rapereka Moakãharapavẽ, PÑS-pegua

Juan Manuel Nungaray, México Embajador Paraguaipegua.

Ko aranduka oĩma mokõive ñe’ẽme guarani ha castellano-pe, oñemyasãiva Editorial Rosalba ñepytyvõme.

Skip to content