Skip to main content
PÑS og̃uahẽ 10 tetãvorépe oñongatu hag̃ua ñe’ẽ ayvu guaraníme

PÑS og̃uahẽ 10 tetãvorépe oñongatu hag̃ua ñe’ẽ ayvu guaraníme

Oñemohu’ãvo tembiapo mbohapy táva Concepción retãvorépe, Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha (PÑS) omohu’ã ko arapokõindýpe 30 táva, 10 tetãvore Oriental yvyguasúpe, ko apopyrã hérava «Registro del guaraní oral a partir de relatos de hablantes nativos de la lengua mayores de 60 años» ryepýpe.

Ko tembiapo omotenonde Dirección General de Investigación Lingüística (PÑS)-pegua, hembipotápe omopu’ãse peteĩ corpus lingüístico guaraní ayvugua, oñeñe’ẽtahápe mba’éichapa ojeiko okaháre ymave ha ko’ág̃a rupi, tekombo’e, arandu ka’aty, jepokuaa, jeroviapy, jeiko rehegua, ñemitỹ, tembi’u, ambue apytépe.

Pe oje’eva’ekue ñeñongatu corpus guaraní ayvugua, oñemopyendáva umi je’epyre isãso ha osẽreíva umi tapicha okaraygua orekómava 60 ary ári guive, oñe’ẽkuaáva guaranietépe, avei kóvagui oikóta kuatiaita ikatutahápe ojehapykuereka, oñehesa’ỹijo, oñemohenda, ha hetave mba’e, ñe’ẽ ojeporúva rehegua.

Mba’apoharakuéra Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhapegua ohova’kue Concepción gotyo oĩhápe Dirección General de Investigación Lingüística-pegua, Christian Ojeda ha Abelardo Ayala Rodríguez. Tavakuéra oñeg̃uahẽhague ha’e: Yby Yaú, Horqueta ha Belén.

Oñeg̃uahẽkuri 30 táva ha 10 tetãvorépe Oriental yvyguasúpe, oñemohu’ã mba’epu ha ta’ãngamýi hetave 70 ñe’ẽhára ndive. Oñembokuatiapaite rire umi tembiapokue, opaite ñemboguatapyre ko apopyrã rehegua ojeguerekóta oimeraẽva ohechakuaa hag̃uáicha reiete Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha ñanduti rogué ruoive.

Paraguái rérape oĩ Peteĩha Conferencia Latinoamericana y del Caribe de Traductores e Intérpretes de Lengua de Señas-pe

Paraguái rérape oĩ Peteĩha Conferencia Latinoamericana y del Caribe de Traductores e Intérpretes de Lengua de Señas-pe

Táva Buenos Aires-pe, Argentina, oñemboguata Peteĩha Conferencia Latinoamericana y del Caribe de Traductores e Intérpretes de Lengua de Señas, oñembyatyhápe tapicha katupyry tetã ambuegua omombarete hag̃ua mba’ekuaaita, ñopytyvõ rehegua ha avei opaite mba’e jejapopyre ñe’ẽñeikumby ha ñe’ẽasa lengua de señas ryepýpe.

Tetã Paraguái rérape oho:

•Luiz Fernandes, mbohapehára Departamento de Planificación, Promoción ha Registro de Intérpretes de Lengua de Señas Paraguaya, Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha (PÑS) pegua.

•Ariel Torres, Lengua

de Señas kumbyhára, Dirección General de

Educación Inclusiva MEC-pegua.

Laura Riveros, Asociación

Nacional de Intérpretes de Lengua de Señas del Paraguay (ANILSPAR) myakãhára.

•Laura Herrera, equipo de interpretación en Lengua de Señas Internacionales de la Conferencia WASLILAC-pegua, ANILSPAR rérape.

Paraguaigua oikévo ko atyguasúpe ohechaukáma mba’eichaitépa oykeko ha omombarete pe jegueroike, opavavete hemby’ỹre ha ohendu’ỹva derécho ñe’ẽnguéra rehegua tetã tuichakuépe g̃uarã.

Mbo’eharakuéra Ypykueragua omoñepyrũ Mbo’esyry Mbohapyha Educación Intercultural-pe ñemoarandu

Mbo’eharakuéra Ypykueragua omoñepyrũ Mbo’esyry Mbohapyha Educación Intercultural-pe ñemoarandu

Ko araapy 16 jasypokõi,  Segundo Piso ex Seminario Metropolitano-pe, Mbo’esyry Mbohapyha Educación Intercultural rehegua. Upépe oñemoaranduvéta mbo’eharakuéra ypykueragua 19 táva ñane retãmegua.

Ko tembiapo moñepyrũme oĩkuri Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyhára, avei Universidad Católica Myakãhára Pbro. Dr. Cristino Bohnert, Pa’i Nilo Zárate, CEADUC myakãharapavẽ, myakãharapavẽ MEC ha UCA-pegua, upéicha avei mbo’eharakuéra upe mbo’esyrypegua, ha umíva apytépe Dra. Deisy Amarilla ha pa’i José Zannardini.

Oñemoñepyrũvo tembiapo ojejerure toñekirirĩ petei aravo’i Avakuaatyhára Marilin Rehnfeldt rekove jegueromandu’ávo poyhu ha jeguerohorýpe. Heta tapicha oñe’ẽ hekove ñemomandu’are. Avei Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyhára he’i “jeikove jey, ambuekuéra gueromandu’ápe ha’e jeikove jey ñemano’ỹ hag̃uáma araka’eve, upéva he’ikuévo ombojoapy Marilin akóinte oĩma ñane ñe’ãme ha’e haguére hekovépe tapicha hekovia’ỹva.

Sãmbyhyhára ombojoapy iporãha oñemyasãi tembiapo ojejapótava ambue temimbo’ekuéra oĩva tavakuéra rupi oñembohetave hag̃ua ñemoarandutee.

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha omoirũ apopyrã tenondegua “Ley de conocimientos tradicionales jekuaauka”

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha omoirũ apopyrã tenondegua “Ley de conocimientos tradicionales jekuaauka”

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha oĩ equipo impulsor ogueroguatáva apopyrã tenondegua Léi “Política Nacional de protección de los conocimientos ancestrales “rehegua ryepýpe.

Ko arakõime mba’apoharakuéra PÑS pegua oĩkuri aty ojejapova’ekue Dirección Nacional de Propiedad Intelectual (DINAPI), myakãharakuéra Consejo Nacional de Educación Indígena ndive.

Ko aty oguereko hupytyrãramo apopyrã tenondegua jekuaauka ha toñemba’ejerure Consejo Nacional de Educación Indígena-pe tojekuaauka ha toñemyasãi avei myakãharakuéra ha tavakuéra tekombo’e rehegua, avei umi 19 táva ypykuéra oĩva ñane retãme apytépe.

Consejo Nacional de Educación Indigena-pe oĩ myakãharatee ha pyruhára 19 táva Ypykuéragua oĩva tendakuéra ONG, INDI, ha TTMpegua, ojehechaukávo upéicha apopyrã ñemotenonde tembiapojoajúpe.

Equipo Impulsor ryepýpe oĩ 14 tenda Tetã Rekuái pegua, 9 tenda táva ypykueraguáva, 9 aty sociedad civil pegua, oĩhápe avei tembiapojegua apoharakuéra ha táva afrodescendiente myakãharakuéra, upéicha avei aty oipytyvõva tetãygua ambueguigua omoirũva ko aporape.

PÑS rérape oĩkuri mba’apoharakuéra Ypykuéra Ñe’ẽ Ñeñongatu ha Ñemyasãi moakãhapavẽpegua Ramón Barboza ha Esmilse Ramírez, omba’apótava hikuái Grupo Impulsor ryepýpe pytyvõhararamo tekuáimbo’e tetãygua mba’erã rehehápe.

Oñombyaty ñepyrũ equipo de investigación lingüística de Lengua de Señas Paraguaya.

Oñombyaty ñepyrũ equipo de investigación lingüística de Lengua de Señas Paraguaya.

 Dirección General de Lengua de Señas, Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyhapegua, omba’apojoajúvo Tekombo’e ha Tembikuaa Motenondeha ( TTM) ,tapichakuéra ikatupyry ambuéva ha Tekora’ãha atykuéra omoakãva ñane retãmegua  ha ikatupyrýva Lengua de Señas-pe, oñombyaty ñepyrũ   Equipo de Investigación Lingüística, Lengua de Señas Paraguaya reheguápe.

 Oñemboajévo Léi 6530/20 ohechakuaáva ñe’ẽteeramo Lengua de Señas Paraguaya, Artículo 39 ha 40 tembiapoukapy apopyrã  9274/23 rehegua.  Omyakã ko aty Moakãharapavẽ ,Celia Godoy ha omoirũ chupe mba’apoharakuéra Luiz Fernandes ha Zulma Trinidad.

Ko atýpe  oñemba’apóta  señas paraguayas ñembohetave rehe,oñembosako’íta avei Amandaje ha  ñoha’ã  katupyry rehegua, ikatúva oikuaaukave,ombohetepy ha omongakuaave señas paraguayas ha ambuéichagua ñemomarandu ombojoajúvo ambue tendakuéra ñe’ẽpeteĩme

Tekuãi ñane retãmegua rérape PÑS ha TTM omboaje hikuái  oñangarekotaha tapichakuéra ikatupyry ambuéva ñe’enguéra rehe ñane retame, taha’e momarandu jekuaaukapy ha arandupy oĩháicha léi 4251/10 Ñe’ẽnguéra rehegua ha léi 6530/20 ryepýpe.

PÑS oñembyaty Asociación OrigiNations rerapegua ndive

PÑS oñembyaty Asociación OrigiNations rerapegua ndive

Pe arakõi ohasaramóvape, 07 jasypoteĩme, oiko peteĩ aty Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha (PÑS), omotenondéva Javier Viveros, omba’apohápe, oĩhápe avei Anna Valtchuk ha Ernesto Noriega, Asociación OrigNacions rérape og̃uahẽva, kóva ha’e atyguasu Alemania-ygua, oipytyvõséva opiate tembiapo oñemongu’étava mitãkuña ha mitãrusukuéra ypyguáva rérape, Manjui ha Nivaclé tekoha San Agustín, oĩva táva Mariscal Estigarribia, Boquerón tetãvorépe.

Pe ñembyaty oikova’ekuépe, avei oĩkuri Sonia Elicena Ávalos, omoakãva Recuperación y Revitalización de Lenguas en Peligro PÑS-pegua. Ko Asociación OrigNacions omba’apo kyre’ỹma mitãkuña ha mitãrusukuéra ypyguáva ndive ha oikuaauka hikuái omba’aposeha PÑS ykére oñemboguata hag̃ua tembiapo oñemongu’éva ko’ã tapichakuéra akãrapu’ã ha ikuaapykuéra ñemombareteverã.

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha oykeko ypykuéra ñembokatupyry audiovisual jejaporãme

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha oykeko ypykuéra ñembokatupyry audiovisual jejaporãme

Peteĩ aty ojejapóva Instituto Profesional de Artes y Ciencias de la Comunicación (IPAC) rógape, oñemohu’ã ñembokatupyry Proyecto de Acceso al Audiovisual para Comunidades Indígenas (PAACI) rehegua, omongu’éva pe ojeheróva cine documental jeporu oñemombarete hag̃ua ypykuéra paraguaigua ñe’ẽ ha imba’ekuaita.

Parundy mitãrusu ypykuéra opaite tekohagua omohu’ã iñembokatupyry tee audiovisual jejaporã reheguápe ha oñepyrũtama ta’ãngamýi jejapo ohechaukátava opaite mba’ekuaa hekoha rehe, mba’eapopy hesekueraguaitéva ha avei iñe’ẽnguéra ñeñongatu ha ñemoakãrapu’ãre.

Ko atyguasúpe oĩkuri karai Javier Viveros, Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyhára; Christian Gayoso, Instituto Nacional del Audiovisual Paraguayo (INAP) myakãharapavẽ; Eduardo Larroza, Administración y Finanzas myakãhára; Andrea Jazmín Vázquez Ayala, Instituto Paraguayo de Artesanía (IPA) mburuvicha; umi Fondo Nacional para la Cultura y las Artes (FONDEC) rerapegua oĩva, avei opaichagua mburuvicha ha oñepepirũva ko atýpe g̃uarã.

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha guive roguerohory ko jeku’e peteĩ arandupy opaitéva oikehápe g̃uarã, ypykuéra ñe’ẽ ikatuhápe oĩ añetete ñemoheñoirã ha ayvúpe. Rohechakuaa opaite temimoĩmby ñe’ẽme’ẽ omoĩva ko apopyrã osẽ hag̃ua tenonde gotyo omomba’eguasúva aranduita ha ñe’ẽnguéra rehegua.

Oñemoñepyrũ 1ha. Guarani Médico Olimpiada ary 2025

Oñemoñepyrũ 1ha. Guarani Médico Olimpiada ary 2025

Ciencias Médicas Mbo’ehaovusu, Paraguaygua Tetã Mbo’ehaovusupegua, Guarani Médico Mbo’epy rupive, oipytyvõva Tesãi ha Teko porãve Motenondeha, Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha, Guarani Ñe’ẽ Rerekuapavẽ ha Instituto Superior Ateneo de Lengua y Cultura Guarani, oikuaauka opavavépe  Peteĩha Guaraní Médico Olimpiada ary 2025, oñemoñepyrũva umi tesãirãme oñemoarandúvape oñe’ẽ ha ohai porã hag̃ua guaraníme.

Ko Olimpiada oikóta arakõi 4 jasypoapy guive 29 jasypoapy 2025 peve, tembiaporãnguéra apytépe oĩ ñemoarandurã, jekuaara’ã virtual térã presencial ha tembiapokue ojehecharamovéva ñembojopói ipahakuévo. Ojejapo opavave temimbo’ekuérape g̃uarã oñemoarandúva Medicina-pe, taha’e privada, tetã mbo’ehaovusupegua térã ambue tetãyguáva, ojehechakuaa tekotevẽtereiha oñemba’apo hag̃ua Paraguáipe, guarani ha’ehápe upe ñande rekopy rechaukaha tee ha tetãyguára ñe’ẽ derecho. 

PÑS ha DINAPI ojapo ñemoarandurã mokõiha Apopyre Jára rehegua

PÑS ha DINAPI ojapo ñemoarandurã mokõiha Apopyre Jára rehegua

Paraguái Ñe’ẽnguéra Sãmbyhyha (PÑS) omboguata aty ñemoarandurã mokõiha omotenondéva mokõive temimoĩmbygua ha omyesakãva Apopyre Jára rehegua.

Ko ñemoarandurã oisãmbyhy técnico Dirección Nacional de Propiedad Intelectual-pegua ha oikéva mokõive temimoĩmby rembiapo ñopytyvõmegua apytépe. Ko atýpe ojekuaauka PÑS mba’aporaharakuérape opaite marandu apopyre jára, marca, patente ha ambueve mba’e oñemoheñói ha oñembopyahúva rehegua.

PÑS guive roguerohoryeterei ko’ã ñemoarandu katuirãva, ndaha’éiva ore mba’apoharakuérape ojeikuaukáva mba’épa he’i léipe ko’ã mba’e rehe añónte, avei omombarete temimoĩmbykuéra jepytaso ñe’ẽnguéra opaichaguáva rehehápe, ñane retã arandukuaa jehechauka, oñemoañetévo ñe’ẽnguéra derecho ha toñeñangareko ñane arandu tee ko’ã apoukapy rupive.

Guaraníme jehai ha ayvu rehegua taller omombaretéva aputu’ũroky ñe’ẽpoty jeporavorã reheguápe.

Guaraníme jehai ha ayvu rehegua taller omombaretéva aputu’ũroky ñe’ẽpoty jeporavorã reheguápe.

“Concurso de Poesía en Guaraní” ryepýpe, oiko Taller Guaraníme Jehai ha Ayvu rehegua, ojejapóva oñehekombo’e hag̃ua opaite kuaapy pyahu oñeikotevẽva haipyrãme ha avei toñemokyre’ỹ ojeguerojera hag̃ua tembiapo pyahu jehaipýpe, ñe’ẽpoty apo rupive. Oñembo’e avei declamación oñemoñe’ẽ hag̃ua hekoitépe umi ñe’ẽpoty.

Ko ñemoarandurãme, Ñe’ẽrapereka Moakãhapavẽ motenondeha, karai Arnaldo Casco Villalba, ombo’ékuri mba’eichaitépa ojehai va’erã ñe’ẽpoty guaraníme. Avei, oikuaauka umi mbojojaha ojeporúva guaraníme ojehaíta jave, upéichante avei opáichagua ñe’ẽ rembiporu ha tapereko ojeporukuaátava ojehaívo ñe’ẽpoty guaraníme.

Umi oĩva’ekue ko ñemoarandurãme oguerekóma ko’ág̃a umi tekotevẽtava ohai hag̃ua ñe’ẽpoty, oikuaauka ha omomba’eguasútava mba’eporãita oguerekóva ñane ñe’ẽ guaraní.

Skip to content